Zdravím Tě domovarníku.

Já bouřlivý kvašení prakticky neznám. Snažím se kvasit při co možná nejnižších teplotách (což Safale S-04 a US-05 zvládají velice dobře) a kvašení je celkem líné (zato dlouhé). V jedné mé nejstarší nádobě pravidelně něco zabublá, v novějších s velkými přestávkami, případně vůbec. Kdysi jsem to řešil a dělal si z toho hlavu. Bouřlivé kvašení jsem si totiž pamatoval z úplných začátků, kdy jsem kvasil třeba při 25 °C, což jsem ovšem rychle pochopil, že to je sakra moc i na ALE. A při nižších teplotách už nikdy bublák neustřelil.

Měřím hustotu a dělám kontroly refraktometrem a bublání už moc nesleduju. Měření dá jistotu. Bublák přesto dávám a deku nesbírám. Jsem téměř výhradně ejlař, je to moje vášeň.
Ještě k té těsnosti. Kontrola namáčknutím víka je asi nedostatečná, to zahejbe s hladinama v bubláku spolehlivě. Jenže to je prudká změna. Pomalé uvolňování kysličníku stačí utéct malými netěsnostmi a je to pro něj snazší cesta, než se prát s vodou v bubláku.

Celkem dobře se to dá zjistit čichem.

Vymejšlel jsem i různá zatěsnění, třeba kvasná zátka se dá zatěsnit lepidlem Herkules, nepoškodí materiál a dá se po skončení fermentace sloupnout. Ale jak říkám, už roky měřím a dlabu na bubliny.
